Články

Aktuálně existují dva druhy segmentů podle druhu uzavíracího mechanismu. Vzhledově jsou v uzavřeném stavu totožné. Dnes vám ukážeme, v čem jsou hlavní rozdíly a jaké jsou výhody a nevýhody konkrétního typu.

Do naší skladové nabídky jsme nově zařadili podkovy z titanu až do průměru drátu 8mm. Titan je u nás stále trochu opomíjený a to hlavně kvůli vyšší pořizovací ceně, má však prokazatelně lepší vlastnosti pro uživatele piercingu než chirurgická ocel 316L. Výhodou navíc je přibližně o polovinu nižší hmotnost než u chirurgické oceli 316L, což u větších průměrů šperků může dělat až několik desítek gramů rozdílu.

Kroužky jsou nejznámějším typem piercingových šperků a dají se použít při různých variantách piercingů uší, nosu, obočí, rtu, bradavek, pupíku a piercingů v intimních partiích. Vyrábějí se v mnoha velikostech a tloušťkách z různých typů materiálů. Pro jejich výrobu je používáno nejen různých typů kovů a jejich slitin (chirurgická ocel, titan, niobium, implantatium ap.), tak i plastů a syntetických materiálů (akryl, bioplast, healium...), ale také přírodních materiálů (dřevo, kost, rohovina), viz. foto 1.

Do naší nabídky jsme zařadili nový typ piercingu, který uvítají všechny nastávající matky a to jak před porodem tak i po něm. Je to tedy dobrá příležitost popsat vám k jakým změnám z hlediska piercingu v těhotenství dochází a že není vůbec nutné se piercingu vzdávat, přičemž nedojde k ohrožení zdraví vašeho ani dítěte, jak se často v různých článcích lze na internetu dočíst.

Dnes se podíváme na to, proč někomu vydrží kamínek piercingu krásný mnoho let a jinému zajde během krátké doby.

Piercing nosu patří v dnešní době mezi nejoblíbenější. Historicky se s ním můžeme setkat jako běžnou ozdobou například v Indii, Africe, Nepálu, či u australských domorodců. První zmínka o piercingu nosu se datuje před více jak 4000 lety, kdy má často náboženský či rituální význam. Na výrobu šperků pro piercing nosu se používali materiály dostupné v dané době, jako například bronz, zlato či stříbro.

Dnes se podíváme na piercingové nástroje v naší nabídce, jako jsou závitníky, zavitníkové kleště, kleště na otevírání segmentů a BCR kroužků a další nástroje pro aplikaci piercingu. Přiblížíme vám k čemu a hlavně jak se jednotlivé pomůcky správně používají.

V dnešním článku se seznámíme s nejčastějšími piercingy ucha jako je Lobe, Helix, Tragus, Conch, nebo třeba i s méně častými jako je například Daith. Popíšeme si techniky a místa výskytu u těchto piercingů i jaké používat piercingové šperky.

V tomto článku se budeme věnovat rozměrům piercingových šperků, jako jsou labrety, banánky, tunely, plugy, kroužky a segmenty a vysvětlení jednotlivých údajů v jejich popisku.

Mikrodermální piercing se též nazývá podkožní mikroimplantát nebo též dermal anchor což znamená v angličtině podkožní kotva. Nejčastěji se však setkáte s označením microdermal. Tato technologie není nikterak složitá, pouze vyžaduje ruce zkušeného piercera. Aplikace microdermal šperku spočívá v osazení základny šperku do vzniklého otvoru v kůži, přičemž bolestivost tohoto zákroku je srovnatelná s klasickým piercingem. Microdermal piercing se dá použít téměř na každé místo na těle.

Jedním z nejčastějších piercingů na mužském pohlaví je Prince Albert, často se můžete setkat i se zkratkou PA. Původ tohoto piercingu není příliš známý. V moderní době se o jeho rozšíření a zdokonalení techniky zasloužil Jim Ward, o kterém se můžete dočíst v samostatném článku. Jim Ward společně s Dougem Malloyem a Fakirem Musafarem vydávali též časopis o piercingu PFIQ. V jedné z piercingových brožur byly publikovány smyšlené příběhy o vzniku a historii genitálních piercingů, které měli toto začínající odvětví modifikace těla dále popularizovat a rozšířit o něm povědomí u široké veřejnosti. Piercing byl podle tohoto příběhu pojmenován po manželovi jménem Albert britské královny Viktorie.

V tomto článku se budeme věnovat piercingu ženských genitálií, jehož obliba v posledních letech rapidně roste. Pro tento piercing se uživatelé nejčastěji rozhodují, protože chtějí novým šperkem ozvláštnit svůj sexuální život, či zvýšit estetiku svých intimních partií. Poměrně často jde přitom o uživatele, kteří jinak s piercingem ani tetováním nemají žádnou zkušenost a intimní piercing zůstane jejich jedinou piercingovou ozdobou. Pokusíme se vás seznámit s nejčastějšími druhy ženského intimního piercingu, poradíme z jakého materiálu šperk vybrat a jak o intimní piercing pečovat. Před aplikací intimního ženského piercingu je třeba zvážit, který typ piercingu zvolit, neboť anatomie intimních partií je u každé uživatelky velmi odlišná a někdy není prakticky možné daný typ piercingu provést.

Roztahování dírek v ušních lalůčcích se provádělo již v dávných dobách a i v dnešní době je opět velmi rozšířené a populární. V tomto článku vám poradíme jak ušní lalůčky roztahovat a jak o ně následně pečovat.

Akrylát je též známý pod názvem PMMA, Polymethylmethakrylát, či akrylátové sklo. Byl vyvinut v roce 1928 a uveden na trh společností Rohm and Haas v roce 1933. Jedná se o průhledný polymer s vlastnostmi termoplastu. Termoplast je druh plastu, který lze při určité teplotě tvarovat, stává se ohebným až tekutým. Po zchlazení se stane opět pevným, přičemž tyto změny tvárnosti lze opakovat.

Problémem koroze se lidstvo zabývalo již před stovkami let. Výrazného pokroku ve výzkumu a vývoji korozivzdorných ocelí s obsahem chrómu a niklu se však dosáhlo teprve až na počátku 20. Století.  V této době byla vyvinuta nerezavějící ocel, z níž postupným vývojem vznikla chirurgická ocel vhodná pro biomedicínské aplikace. Dnes se z této oceli vyrábí například piercing, fixační šrouby kostí, celkové endoprotézy, neurochirurgické svorky, kardiostimulátory a mnoho dalších zdravotnických potřeb a implantátů.

Na internetu je mnoho domácích výrobců, kteří nabízejí prodej plugů či roztahováků ušních lalůčků z Fimo hmoty. V tomto článku vás seznámíme s tím, proč je Fimo hmota k výrobě piercingových šperků naprosto nevhodná a jaká zdravotní rizika vám při jejich nošení hrozí.

Piercing jazyka patří k těm méně bolestivým, poměrně snadno se hojí a komplikace přicházejí pouze výjimečně. U piercingu jazyka rozlišujeme několik druhů provedení. Nejběžnější je vedení vpichu skrz jazyk (foto 1), přičemž je umístění šperku podélně vystředěno. Můžeme se ale setkat i více šperky za sebou (foto 2), případě mohou být umístěny v páru i blíže k okraji jazyka (foto 3). Vzniklá dírka v jazyku se dá značně roztahovat, že je do ní možné dokonce vložit i tunel (foto 4). Méně typické a většinou velmi nepraktické je horizontální propíchnutí jazyka. Pro piercing jazyka se nejčastěji používají činky (Barbell), ojediněle se u zákazníků setkáváme s požadavkem na nošení kroužku či podkovy. Piercing jazyka se obvykle provádí pomocí speciálních kleští s očky, skrz které je veden vpich kanylou. Provedení bývá velmi rychlé, většina zákazníků má velké obavy z realizace, které se jim však po provedení piercingu zdají jako nenaplněné.

Piercing pupíku patří mezi nejčastěji vyskytované. Jeho provedení je poměrně nenáročné a bolestivost malá. Provést se dá v podstatě na jakémkoliv místě okraje pupíku i v jeho blízkosti, pokud má váš pupík ovšem vhodný tvar. Některé tvary pupíků nejsou svou anatomií pro piercing vůbec vhodné, to by měl každý zkušený piercer poznat, poradit a případně vám piercing i odmítnout provést. Nevhodný pupík pro provedení piercingu mohou mít například lidé s vrozenou vadou, lidé obézní či po prodělané pupeční kýle nebo i některých chirurgických zákrocích.