Piercing ucha

Piercing ucha

V dnešním článku se seznámíme s nejčastějšími piercingy ucha jako je Lobe, Helix, Tragus, Conch, nebo třeba i s méně častými jako je například Daith. Popíšeme si techniky a místa výskytu u těchto piercingů i jaké používat piercingové šperky.


Lobe

 

Lobe je piercing ušního lalůčku (foto 1). Jedná se o nejčastěji prováděný piercing ucha jak v současné době, tak i historicky. Ušní lalůček je měkká tkáň, která neobsahuje chrupavky, je hodně prokrvovaná a pomáhá při zahřívání uší. Z hlediska lidského těla se ušnímu lalůčku nebo též boltci nepřisuzují žádné významné funkce, ušní lalůček však obsahuje mnoho nervových zakončení. Piercing ucha patří v naší kultuře ke standardu u žen, kdy je jim vpich prováděn většinou již ve věku do jednoho roku stáří. V naprosté většině případů dochází rodiče se svými dětmi nikoliv k piercerovi, ale k lékaři, kde je jim vpich proveden takzvaným nastřelováním. Technika nastřelování spočívá v přiložení nastřelovací pistole k ušnímu lalůčku. Po zmáčknutí tlačítka nastřelovací pistole protrhne ušní lalůček samotným šperkem, tato aplikace je oproti vpichu jehlou velmi nešetrná. V mnoha zemích je nastřelování náušnic zakázáno, protože jde o nevhodný způsob aplikace často nekvalitních a ve většině případů nevyhovujících šperků pro čerstvý piercing.

 

U profesionálních piercerů probíhá piercing ucha odlišnou technikou a to za použití jehly či duté kanyly. Umístění vpichu vždy záleží na tom, jaké konkrétní šperky chcete nosit a jaký má být účel vpichu. Mezi nejčastější šperky pro aplikaci do lalůčku ucha patří podkovy a kroužky, do čerstvého piercingu doporučujeme používat piercingové šperky z kvalitního titanu, pro jeho velmi dobré vlastnosti a snášenlivost s lidskou tkání. Nejoblíbenější jsou stále šperky z chirurgické ocele 316L, běžné jsou dále šperky z akrylátu, silikonu či organických materiálů jako je dřevo, rohovina, nebo kost.

 

Stále častěji se v poslední době rozmáhá roztahování ušních lalůčků (foto 2), v tomto případě musí být vpich veden ideálně na středu lalůčku, aby bylo možné jej roztahovat i do větších velikostí. Vpich se může roztahovat nejdříve pomocí zvětšujícího se průměru kroužků či podkov, později mohou přijít na řadu roztahováky či plugy a tunely. Většina ušních lalůčků se dá při dobře vedeném vpichu a správném postupu roztáhnout na více jak padesát milimetrů. Více se této problematice věnujeme v samostatném článku o roztahování ucha.

 

Tragus

 

Tragus je latinský název pro malý výběžek (foto 3), který leží přibližně v prostředku ucha, v bezprostřední vzdálenosti od zvukovodu. Tragus je tvořen chrupavkou, díky tomu je hojení podstatně delší než u ušního lalůčku. Pro Tragus piercing se běžně používají speciální malé činky, často s kamínky, nebo kroužky.

 

Conch

 

Conch piercing je propíchnutí chrupavky ucha, přičemž existují dva způsoby aplikace, vnitřní a vnější. Název znamená v překladu „ulita“ a je odvozen od vzhledu této části ucha, která připomíná schránku mořského tvora. Vnitřní Conch (foto 4) se provádí ve vnitřní části ucha, která přiléhá ke zvukovodu. Vnější Conch potom vede skrz vnější část ucha (foto 5), v těchto místech se můžeme setkat i s aplikací plugu či tunelu. Vzhledem k tomu že vnější část ucha je tvořena chrupavkou, nelze toto místo v podstatě roztahovat. Požadovaný otvor se tak musí do chrupavky vyříznout.

 

Industrial

 

Industrial piercing spočívá v propíchnutí dvou nebo více bodů ucha a jejich následném spojení jedním šperkem. Na tento typ piercingu se nejčastěji používají rovné či různě zahnuté činky. Zřejmě nejčastějším místem provedení je okraj horní chrupavky ucha, kdy jsou tyto body následně spojeny rovnou činkou (foto 6). Vzhledem k tomu že industrial piercing vede většinou přes chrupavku horní části ucha, je tento typ piercingu náročnější na hojení a péči. V době hojení je někdy dobré umístit do každého vpichu samostatný šperk a teprve po zhojení vpichy spojit jedním šperkem.

 

Daith

 

Daith piercing se začal více objevovat až konce devadesátých let a i dnes je jeho výskyt nepříliš rozšířený. Jedná se o piercing vnitřní chrupavky ucha (foto 7). U některých uživatelů nejde tento typ piercingu vůbec provést, protože mají tuto část ucha příliš malou a hrozilo by vyrůstání šperku, což znamená, že by v důsledku příliš tenké tkáně mohlo tělo šperk zcela vytlačit. Na Daith piercing se nejčastěji používají piercingové kroužky, činky, nebo v poslední době módní piercingová srdce.

 

Helix

 

Helix je jakýkoliv piercing provedený u horního okraje ucha. Pro tento typ piercingu se nejčastěji používají kroužky, nebo drobnější činky. Vpichy lze provádět v libovolném množství po celé délce chrupavky (foto 8). Tento piercing je náročnější na hojení, vzhledem k tomu že prochází horní chrupavkou ucha, může docházet k nechtěnému zachytávání o oděv při převlékání.

 

 

 

I když piercing ucha patří k těm nejběžnějším, je třeba mít na paměti, že u některých typů piercingu ucha může hojení zabrat několik měsíců. Je třeba důsledně dodržovat péči o piercing během hojení a zvolit vždy správný typ a velikost šperku. Často je žádoucí zvolit po dobu hojení delší šperk a teprve po zhojení jej vyměnit za kratší.

 

 

Anchor-Piercing.cz ©



Zpět na články...
Piercing ucha - Lobe - piercing lalůčku ucha
Lobe - piercing lalůčku ucha
Piercing ucha - tunel
tunel
Piercing ucha - Tragus
Tragus
Piercing ucha - vnitřní Conch
vnitřní Conch
Piercing ucha - vnější Conch
vnější Conch
Piercing ucha - Industrial piercing
Industrial piercing
Piercing ucha - Daith piercing - šperk ve tvaru srdce
Daith piercing - šperk ve tvaru srdce
Piercing ucha - Helix piercing
Helix piercing