Piercing je forma modifikace těla, ve které jde o propíchnutí či proříznutí určité části těla a vložení šperku do vzniklého otvoru, kdy v ideálním případě tělo tento šperk přijme a zahojí se kolem něj. Mezinárodně používaný termín piercing, pochází z anglického slova Pierce, což znamená propíchnout, probodnout či prorazit. Piercing má dlouhou historickou tradici. První nález mumifikované osoby, která mněla na svém těle aplikován piercing se datuje před více jak 5000 lety.
Tyto nálezy osob s piercingem byly objevovány v celosvětovém měřítku a v různých kulturách od původních obyvatel Ameriky, přes domorodé Afričany, starověký Řím či starověkou Indii. Piercing byl nalezen v uších egyptských faraonů i na nejstarším nalezeném mumifikovaném těle v rakouských Alpách. V dávných dobách byl piercingu přisuzován náboženský a rituální význam a mohl též vyjadřovat sociální postavení jeho nositele. Piercing se vyráběl z jednoduchých a snadno dostupných materiálů, jako byly například kosti, krunýře, dřevo, či zvířecí zuby. Později se začaly objevovat šperky ze slitin kovů, zlata či například stříbra. Nejhojněji, jak je patrné z nálezu archeologů se vyskytoval piercing uší a nosu. V afrických kmenech vyznávali a místy se s tím můžeme setkat i dnes extrémnější formy modifikace těla. Jednalo se především o roztahování usních lalůčků a roztahování rtů. Ret se nařízne a postupně roztahuje pomocí vkládání hliněných či dřevěných destiček ve tvaru kruhu. Výsledný průměr vzniklého otvoru může být až 15 centimetrů viz. hlavní fotka článku.
Postupem času význam piercingu v západních kulturách téměř vymizel. Opětovnému rozšíření začalo pozvolna docházet v letech po ukončení Druhé světové války. V padesátých letech minulého století stálo za dalším zpopularizováním piercingu především hnutí hippies a následně se zhruba o dvacet let později rozšířil mezi punkery. V té době byl piercing často považován za extravagantní záležitost lidí stojících na okraji společnosti a k většinovému obyvatelstvu pronikal pozvolna například přes hudební kapely či přehlídky módních návrhářů. V současné době je většinou piercing tolerován a považuje se za běžnou ozdobu. Stále se s určitou netolerancí k nošení piercingu můžeme setkat v některých zaměstnáních a to zejména v bankovnictví, administrativě či politice.
Mezi poměrně častý piercing dnešní doby patří piercing nosu. Nos je nejvýraznějším prvkem obličeje. Piercing nosu může zatraktivnit a zvýraznit tvář, což činí tento druh piercingu oblíbený zejména mezi ženami.
Historie piercingu nosu sahá až do starověku, první zmínka se datuje do období zhruba před 4000 lety. O piercingu nosu se též zmiňuje v Bible v knize Genesis 24:22, kde je napsáno, že Abraham požádal svého nejstaršího služebníka, aby našel ženu pro svého syna Izáka. Služebník našel Rebeku, a jeden z darů, který jí dal, byla zlatá náušnice do nosu.
Piercing nosu byl praktikován u kočovných berberských kmenů v Africe a mezi beduíny na Blízkém východě.
V 16. století, byl piercing nosu praktikován v Indii, kde se obvykle nosil v levé nosní dírce, protože se věřilo, že toto umístění je spojeno s ženskými pohlavními orgány a díky tomu usnadňuje porod a zmírňuje bolesti. V některých oblastech byly propichovány obě nosní dírky, či byla nosní dírka spojena s uchem pomocí řetízku.
Na západě se piercing nosu poprvé objevil mezi hippies, kteří cestovali do Indie v šedesátých letech 20. století. Kolem roku 1970 byl piercing nosu přijat hnutím Punk jako symbol vzpoury proti konzervativním hodnotám.
V dnešní době, se piercing nosu považuje za společensky přijatelný. Mezi celebrity které jej nosí, patří například Lady Gaga, Pink, Madonna, Lenny Kravitz, Sinead O'Connor, Slash a další.
Nejvýznamnější propagátor piercingu moderní doby je bezpochyby Jim Ward. Ten stojí za založením prvního piercingového salonu v USA, který vznikl v roce 1978 ve West Holywoodu, již od roku 1975 však praktikoval piercing v domácích podmínkách. Společně s Dougem Malloyem založili společnost GAUNTLET ENTERPRISES, která stála za vytvořením mnoha designových i technických řešení piercingových šperků. V roce 1977 začal Jim Ward za pomoci Douga Malloye a fotografa Fakira Musafara vydávat piercingový časopis s názvem PFIQ. Časopis obsahoval především piercing a podrobné dokumentace jeho provádění, ale i jiné formy modifikace těla. V některých státech byl považován za obscénní a zabavován státními úředníky. Pod článkem se můžete podívat na titulní strany tohoto časopisu z naší sbírky. Jim Ward též stál za založením mezinárodní asociace profesionálních piercerů (APP).
Současné postupy při aplikaci piercingu kladou důraz na používání bezpečných materiálů, které neškodí organismu, často s využitím specializovaných nástrojů vyvinutých pro tento účel. Piercing je invazivní postup s určitými riziky, včetně možnosti alergické reakce, či infekce. Při dodržení hygienických pravidel a následné péče o nový piercing se riziko naprosto minimalizuje.
Anchor-Piercing.cz ©
Zpět na články...